VÁPENEC

Vznik

Vápenec je usazená (sedimentární) hornina, která vzniká především usazováním schránek a kosterních zbytků mořských organismů (např. korálů, měkkýšů nebo planktonu). Může vznikat i chemickým vysrážením uhličitanu vápenatého z vody. Nejčastěji se tvoří na dně teplých a mělkých moří. I když se usazuje jako úlomky, velmi rychle se stmelí, proto se používá termín tmelící neboli cementační horniny.

Vápenec se snadno rozpouští ve slabých kyselinách, proto v něm vznikají jeskyně, propasti a krasové útvary.

Složení

Vápenec je tvořen hlavně minerálem kalcitem (uhličitan vápenatý – CaCO₃). Může obsahovat také příměsi jílu, písku nebo organických zbytků, které ovlivňují jeho barvu a vlastnosti. Vápenec bývá bílý, šedý, nažloutlý až tmavý.

Využití

• výroba vápna a cementu
• stavební a dekorativní kámen
• hutnictví (jako tavidlo při výrobě železa a oceli)
• chemický průmysl (výroba chemikálií, neutralizace kyselin)
• papírenský průmyslu (plnivo a bělicí složka)
• zemědělství (úprava kyselých půd)
• cukrovarnictví (čištění cukerné šťávy z cukrové řepy)

Výskyt a lokality v České republice

Vápenec se v Česku vyskytuje hlavně v oblastech bývalých moří a vytváří typické krasové oblasti.

• Český kras 
• Moravský kras 
• Štramberský kras
• Hranický kras
• Pálava

Lokality vápenců 

• Kamenolom Mokrá, Heidelberg Materials CZ, a.s.
• Kamenolom Líšeň, Kalcit s.r.o
• Lom Kosov (silur)
• Lom Koněprusy (devon)